Bank of America vydělala za čtvrtletí 9,1 mld. USD, vlastní kapitál jí za rok přibyl jen o 1,0 %

Zisk roste rychle, kapitál skoro vůbec

Bank of America Corporation je americká univerzální banka. Vede účty domácnostem, půjčuje firmám a obchoduje na finančních trzích. Ve druhém čtvrtletí 2026 vykázala čistý zisk 9,1 mld. USD, o 26,6 % víc než ve stejném čtvrtletí 2025, kdy dosáhl 7,2 mld. USD. Výnosy vzrostly o 15,0 % na 31,6 mld. USD. Jde o konsolidovanou závěrku celé skupiny podle amerických účetních standardů US GAAP, v dolarech. Srovnává se vždy druhé čtvrtletí s druhým čtvrtletím předchozího roku.

Rozvaha vypráví klidnější příběh. Vlastní kapitál, tedy peníze akcionářů včetně zisků, které v bance zůstaly, činil na konci června 2026 301 mld. USD. Za celý rok od konce června 2025 vzrostl jen o 1,0 %. Banka přitom jen za jediné čtvrtletí vydělala 9,1 mld. USD.

Aktiva mezitím vzrostla z 3441 mld. USD na 3499 mld. USD. Vlastní kapitál tak kryje 8,6 % rozvahy proti 8,7 % před rokem. Změna o −0,1 p. b. je drobná. Směr je ale opačný, než by člověk při rostoucím zisku čekal: na každý dolar aktiv připadá vlastního kapitálu o kousek méně, ne víc. Banka vydělává víc a její polštář proti ztrátám přesto netloustne.

Banka žije na tenkém kapitálu záměrně

Podíl vlastního kapitálu na aktivech v takové výši by u výrobní firmy věřitele znepokojil. U banky je nízký z principu. Většinu její rozvahy tvoří cizí peníze: vklady klientů a vydané dluhopisy. Banka je půjčuje dál a vydělává na rozdílu mezi úroky, které inkasuje, a úroky, které platí, a k tomu na poplatcích. Čím méně vlastního kapitálu na stejný objem obchodů potřebuje, tím vyšší výnos z něj akcionáři mají. Tenká vrstva kapitálu je proto u banky součást obchodního modelu, ne známka potíží.

Druhá strana je stejně jednoduchá. Vlastní kapitál je první, co pohltí ztrátu. Když kryje 8,6 % aktiv, stačí, aby aktiva ztratila hodnotu o podobný podíl, a kapitál je pryč. Proto bankám tloušťku kapitálu hlídají regulátoři a předepisují jim minimální kapitálové poměry. Ty se počítají z rizikově vážených aktiv a ze zvlášť definovaného kapitálu, takže se s prostým účetním poměrem nekryjí a z rozvahy se přímo vyčíst nedají. Účetní poměr je hrubší měřítko. Na otázku, jak velkou ránu banka unese, ale odpovídá srozumitelně.

Ziskovost přitom problém není. Čistá marže, tedy podíl čistého zisku na výnosech, se rozšířila o 2,6 p. b. na 28,8 % z 26,1 % o rok dříve. Banka si z každého dolaru výnosů ponechá víc. V rozvaze z toho ale zůstává jen část.

Kam zisk odchází

U velké kótované banky je obvyklá odpověď prostá: zisk v kapitálu nezůstává, protože se vrací akcionářům. Jednou cestou jsou dividendy, další zpětné odkupy akcií, při kterých banka skupuje vlastní akcie a vlastní kapitál tím zmenšuje. Jiný vliv s rozdělováním zisku nesouvisí vůbec. Americké banky drží velká portfolia dluhopisů a změny jejich tržní hodnoty se zčásti promítají do ostatního úplného výsledku, a tím přímo do vlastního kapitálu, aniž projdou ziskem. Která z cest u Bank of America převažuje, rozhodne výkaz změn vlastního kapitálu: řádky dividend, odkupů akcií a ostatního úplného výsledku za poslední rok.

Do obrazu zapadá i to, co banka dělala na trhu po skončení sledovaného čtvrtletí. V říjnu 2026, tedy čtvrt roku po červnové rozvaze, podle Kurzy.cz vydala další dluhopisy, tentokrát takzvané věčné, které nemají pevnou splatnost. Banky takové nástroje obvykle stavějí tak, aby je regulátor mohl započítat do kapitálu, aniž by se ředil podíl stávajících akcionářů. Červnová čísla to nemění a přímou souvislost bych nepřeceňoval. Ukazuje to ale, že kapitálový polštář lze u banky doplňovat i jinak než ponechaným ziskem: dražšími penězi investorů místo vlastních.

Ve stejném měsíci banka oznámila personální změnu mezi členy vedení. Kdo odchází a kdo přichází, s kapitálovým poměrem samo o sobě nic nedělá. O tom, kolik zisku v bance zůstane, rozhoduje politika výplat akcionářům, ne jména ve vedení. Sledoval bych proto, zda se v dalších čtvrtletích pohne poměr mezi vyplaceným a ponechaným ziskem.

Tady je ten rozpor celý. Tenký kapitál zvedá výnos pro akcionáře a v dobrých čtvrtletích vypadá jako efektivita. Ve špatném roce je ale jedinou vrstvou mezi ztrátou a věřiteli. Banka, která zisk posílá ven a polštář dokrývá dluhopisy, sází na to, že špatný rok bude mírný.

Co si ověřit ve vlastní firmě

Vaše firma nejspíš vklady nepřijímá. Tenký vlastní kapitál ale může mít i ona, jen z jiných důvodů: z let vyplácených dividend, z dřívějších ztrát nebo z růstu financovaného dodavateli a bankou místo vlastníků.

Otevřete poslední rozvahu a vydělte vlastní kapitál celkovými aktivy. Pak udělejte důležitější krok: postavte vlastní kapitál vedle nejhoršího roku, který firma v posledních letech zažila. Kdyby se ten rok opakoval, kolik kapitálu by po něm zbylo? Pokud by z něj odešla podstatná část, nemáte polštář, ale tenkou podložku.

Další krok je pro finančního ředitele. Vytáhněte úvěrové smlouvy a najděte v nich kovenanty, tedy podmínky, které musíte plnit, abyste úvěr neporušili. Velmi často mezi nimi je minimální podíl vlastního kapitálu na aktivech. Zjistěte, jak daleko od něj jste a o kolik by musel klesnout zisk, abyste se k hranici dostali.

Poslední krok odpoví na otázku, kterou otevírá Bank of America. Sečtěte čistý zisk za několik posledních let a porovnejte ho s tím, o kolik za stejnou dobu vzrostl vlastní kapitál. Rozdíl odešel z firmy, ať už jako dividenda, nebo jinou cestou. To nemusí být chyba. Mělo by to ale být rozhodnutí, ne zvyk.

Bank of America ve druhém čtvrtletí 2026 vydělávala víc a z každého dolaru výnosů si ponechala víc. V rozvaze z toho zůstalo málo, protože zisk banka posílá dál a polštář proti ztrátám drží tenký záměrně.