Anthropic nese na burzu díru větší než celá firma

Claude roste, rozvaha jde opačným směrem

Claude, jazykový model, se kterým si lidé píší v prohlížeči, v telefonu i v pracovních nástrojích, je produkt americké firmy Anthropic, PBC. Zkratka PBC znamená public benefit corporation: obchodní společnost, která má ve stanovách vedle zisku i veřejně prospěšný cíl. Obchodně se jí daří. Za rok 2025 utržila 4,6 mld. USD, o rok dříve 386 mil. USD. Tržby tedy vzrostly o 1087,8 %. Všechna čísla v textu jsou z konsolidované závěrky celé skupiny podle amerických účetních standardů US GAAP, v dolarech a za kalendářní roky.

Pak přijde rozvaha. Na konci roku 2025 měl Anthropic vlastní kapitál −50,5 mld. USD. Vlastní kapitál je to, co by majitelům zůstalo, kdyby firma prodala veškerý majetek a splatila všechny závazky. Když je záporný, firma dluží víc, než vlastní. Celková aktiva přitom činila 24,7 mld. USD. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech vyšel na konci roku 2025 na −204,8 %, na konci roku 2024 na −126,4 %. Řečeno lidsky: nároky vůči firmě převyšují její majetek o víc, než kolik ten majetek vůbec činí.

Za rok se díra prohloubila. Vlastní kapitál se za rok propadl o 40,7 mld. USD, z −9,8 mld. USD na konci roku 2024. Stojí za tím ztráty. Provozní výsledek hospodaření, tedy to, co zbude z tržeb po zaplacení provozu, byl −8,1 mld. USD proti −3,0 mld. USD v roce 2024. Čistá ztráta dosáhla −42,0 mld. USD proti −8,3 mld. USD o rok dříve.

A teď ten zlom. Hotovost na účtech na konci roku 2025 činila 17,4 mld. USD, o 14,2 mld. USD víc než o rok dříve, kdy to bylo 3,1 mld. USD. Firma, která dluží víc, než vlastní, má v bance víc peněz než předtím. To není chyba v číslech. To je portrét toho, jak se dnes financuje umělá inteligence.

Kde se bere díra větší než celá firma

Záporný vlastní kapitál vzniká, když nashromážděné ztráty přerostou všechno, co do firmy vložili majitelé. Trénovat a provozovat velké jazykové modely je drahé: výpočetní kapacita, datová centra, elektřina a výzkumníci, o které se přetahuje celý obor. V roce 2024 i v roce 2025 provozní ztráta Anthropicu převýšila celé tržby. Provozní marže, tedy provozní výsledek jako podíl na tržbách, činila v roce 2025 −175,8 %, takže provozní ztráta byla větší než tržby, ale ne dvojnásobná.

To číslo zní strašidelně, ale v roce 2024 byla marže −772,0 %. Zlepšila se o 596,2 p. b. Tržby tedy rostly mnohem rychleji než náklady, které je provázejí. V absolutních dolarech se ale provozní ztráta prohloubila o 5,1 mld. USD. Firma se ztrátě vůči tržbám vzdaluje, v penězích se k ní přibližuje. Obojí platí zároveň a ani jedno samo nestačí.

Čistá ztráta je přitom mnohem hlubší než provozní a čistá marže vyšla −915,3 %. Rozdíl vzniká pod provozním řádkem. U amerických technologických firem financovaných investory se tam typicky objevuje přecenění finančních nástrojů vydaných investorům: když hodnota firmy roste, roste i účetní hodnota těchto nároků a rozdíl jde do ztráty, aniž by z firmy odešel jediný dolar. Podobně se peníze od investorů do vstupu na burzu často vedou mimo vlastní kapitál. Obojí umí vlastní kapitál stlačit hluboko pod nulu i u firmy, která má plné účty. Kolik z čisté ztráty Anthropicu tvoří takové přecenění a kolik skutečné výdaje, by ukázal výkaz peněžních toků.

Jedno se ale říct dá i bez něj. Když hotovost vzroste o 14,2 mld. USD v roce, kdy provoz skončí ztrátou −8,1 mld. USD, peníze musely přijít především zvenčí: od investorů, partnerů nebo věřitelů. Firma tedy funguje a platí účty, protože ji někdo mimo rozvahu dál financuje. Sama rozvaha by ji neunesla.

Burza jako další zdroj trpělivosti

V říjnu 2026 podal Anthropic u americké Komise pro cenné papíry registrační dokument k první veřejné nabídce akcií. Načasování dává smysl. Při vstupu na burzu se nástroje dřívějších investorů obvykle mění na běžné akcie, takže velká část záporného vlastního kapitálu může zmizet jedním účetním zápisem. Na rozvaze to bude vypadat jako zázrak. Provozní ztráta tím ale nezmizí ani o dolar. Burza jen rozšíří okruh lidí, kteří tu ztrátu financují.

Pro ty, kdo na Claudovi staví svou práci, z toho plyne jednoduchá věc. Služba, kterou používají, zatím stojí víc, než kolik za ni zákazníci dohromady platí. Rozdíl dorovnávají investoři. Tak to v rané fázi technologických oborů chodí a cenu i dostupnost služby to dnes drží příznivou. Jen bych nepočítal s tím, že tenhle poměr vydrží navždy: firma, která jednou musí vydělávat sama, se dřív nebo později podívá i na ceník.

Širší trend je stejně čitelný. Závod v umělé inteligenci se neplatí z tržeb, ale z víry kapitálu v budoucí tržby. Anthropic ukazuje oba konce té sázky najednou: tržby rostou tempem, které se v účetnictví vidí zřídka, a rozvaha zároveň ukazuje, kolik ten růst stojí.

Co si z toho vzít do vlastní firmy

Malá firma se záporným vlastním kapitálem nemá v zádech investory s miliardami. Má nanejvýš majitele, mateřskou společnost a banku. Kdo podniká, ať si položí jednu otázku: kdo by zaplatil moje závazky, kdyby ztráta trvala ještě rok? Pokud je odpovědí půjčka od majitele nebo od skupiny, vyplatí se ji převést do vlastního kapitálu dřív, než se na rozvahu podívá banka nebo dodavatel. Stejné peníze, úplně jiný dojem z rozvahy.

Anthropic je dnes firma, kterou drží pohromadě důvěra jejích investorů, ne její rozvaha. Vstup na burzu ukáže, kolik té důvěry se dá prodat dalším lidem, a sledoval bych hlavně jediné číslo: jestli se provozní ztráta začne zmenšovat i v dolarech, nejen v procentech.