Albert spolkne Tesco a dodavatelé mu dál budou půjčovat zadarmo

Albert vstupuje do největšího obchodu na trhu s plnější pokladnou

Kdo v Česku nakupuje potraviny, zná oba názvy. Albert na rohu sídliště, Tesco s velkým parkovištěm za městem. Podle Forbes CZ z konce října 2026 má jeden spolknout druhý: nizozemská skupina Ahold Delhaize, která Albert vlastní, kupuje aktivity britského Tesca v Česku a na Slovensku. Obchod ještě musí schválit regulátoři a jeho dokončení skupina čeká koncem příštího roku.

Český Albert přitom vstupuje do obchodu jako firma, které se v posledních zveřejněných číslech dařilo. Za rok 2023 utržil 72,8 mld. Kč proti 68,0 mld. Kč v roce 2022. To je o 4,9 mld. Kč víc, tedy růst o 7,2 %. Čísla patří samotné české společnosti, ne celé skupině Ahold Delhaize, a jde o kalendářní roky v korunách.

Zajímavější je druhé číslo. Peníze na účtech Alberta vzrostly za stejný rok z 3,0 mld. Kč na 3,9 mld. Kč, tedy o 952 mil. Kč. Relativně to je růst o 32,1 %, výrazně rychlejší než u tržeb. U běžné firmy by to vypadalo jako nadprůměrně povedený rok. U supermarketu je to spíš ukázka toho, jak tenhle byznys funguje.

Proč supermarket bohatne na penězích, které mu ještě nepatří

Mechanismus zná každý, kdo kdy stál u pokladny. Zákazník zaplatí hned, kartou nebo hotově, ve chvíli, kdy nákup odnáší. Dodavatel mléka, pečiva nebo pracích prášků ale dostane zaplaceno až po splatnosti faktury, typicky za několik týdnů. V tom mezidobí leží peníze u obchodníka.

Čím víc řetězec prodá, tím víc takových peněz u něj v každou chvíli leží. Když tržby rostou, roste i polštář hotovosti, který vlastně patří dodavatelům a jen čeká na den splatnosti. Proto mají velké řetězce obvykle na účtech hodně peněz a proto jim růst tržeb hotovost spíš přináší, než aby ji spotřebovával. Pivovar nebo strojírna, která fakturuje dřív, než dostane zaplaceno, to má přesně naopak.

U Alberta to do obrazu sedí. Tržby přidaly 4,9 mld. Kč a hotovost 952 mil. Kč. Rozhodujícím číslem je tu provozní peněžní tok spolu se změnou závazků vůči dodavatelům: teprve ty oddělí, kolik peněz přinesl samotný prodej a kolik delší čekání dodavatelů nebo pohyby uvnitř skupiny. Proto bych ten nárůst nečetl jako důkaz vyššího zisku. Je to důkaz, že model, ve kterém zákazník platí dřív než obchod, běží.

Druhá otázka je, kolik z růstu tržeb přinesly větší nákupy a kolik vyšší cenovky. Rok 2023 byl v Česku rokem drahých potravin a část růstu tak nejspíš přinesl stejný košík za vyšší ceny. Pro řetězec to ale z pohledu hotovosti vyjde nastejno: dražší košík znamená víc peněz u pokladny ještě předtím, než dorazí faktura.

Skupina přeskládává firmy pod Albertem

Oznámení nákupu Tesca nepřišlo samo. Na začátku listopadu 2026 se u Alberta v rejstříku objevila změna vlastníka nebo kontroly a dvě nové dceřiné společnosti: Vendorpoint s.r.o. a Praha Haje B.V. Ta druhá má nizozemskou právní formu, stejně jako mateřská skupina. Nejvyšším vlastníkem celé konstrukce zůstává Koninklijke Ahold Delhaize N.V.

K čemu přesně nové firmy poslouží, ukáže až další vývoj. Časová souvislost s oznámením velkého obchodu je ale zřejmá: když skupina chystá převzetí sítě konkurenta, obvykle si nejdřív přeskládá vlastní firmy, aby měla kam nový majetek a smlouvy uložit.

Jednu věc bych nepřeháněl. Za Tesco podle Forbes CZ platí skupina Ahold Delhaize, ne český Albert ze svých účtů. Hotovost 3,9 mld. Kč na konci roku 2023 je navíc z velké části ten polštář, který patří dodavatelům. Kdo by v ní viděl pokladničku na nákup konkurenta, četl by rozvahu supermarketu jako rozvahu holdingu.

Co spojení znamená pro nakupující a pro dodavatele

Pro zákazníky je podstatná hlavně velikost. Podle ekonomů, které cituje Forbes CZ, obchod zásadně posílí postavení Aholdu mezi největšími prodejci potravin v Česku. Firma, která sama utrží 72,8 mld. Kč ročně, k sobě má přidat síť dalšího velkého řetězce. O tom, jestli to zákazníkům přinese lepší ceny, nebo méně důvodů jezdit jinam, rozhodnou regulátoři a pak regály.

Pro dodavatele je to citlivější. Obchodník, který prodává víc, má silnější slovo při jednání o cenách, slevách i splatnosti. A právě splatnost faktur je to, co plní pokladnu řetězce. Pekárna nebo mlékárna, která dnes dodává Albertu i Tescu zvlášť, může mít po spojení proti sobě jediného zákazníka s mnohem větší vahou. Každý týden, o který se prodlouží čekání na peníze, se u dodavatele projeví jako díra v hotovosti a u řetězce jako přírůstek na účtu.

Kdo dodává velkým řetězcům, ať si ve vlastních číslech spočítá jednu věc: jaký podíl tržeb mu jde přes jediného odběratele a kolik dní ve skutečnosti čeká na jeho platby. Když se dva odběratelé spojí v jednoho, oba údaje se sečtou a vyjednávací pozice se podle toho změní.

Širší trend je čitelný i bez věštění. Potravinový trh v Česku se zužuje na méně a větší skupiny a výhoda velikosti se u nich neprojevuje jen v nákupních cenách, ale i v tom, kolik peněz dodavatelů jim v každou chvíli leží na účtech.

Albert vstupuje do obchodu s Tescem jako firma, které růst tržeb nosí peníze sám od sebe. Po spojení bude těch peněz u pokladny víc a dodavatelé si je budou vyjednávat od jediného, silnějšího odběratele.