Penny Market si z každé koruny vašeho nákupu nechá jen 2,6 %

Obrovský obrat, tenká vrstva zisku

Penny zná skoro každý, kdo nakupuje v menším městě nebo na okraji většího: prodejna u silnice, parkoviště před vchodem, nákup za pár minut a bez velkého výběru. Za tím jednoduchým obchodem stojí firma s obratem, který snese srovnání s velkými průmyslovými podniky. Penny Market s.r.o. utržil v roce 2025 celkem 64,9 mld. Kč. Čísla se týkají samotné české společnosti, jsou v korunách a podle českých účetních předpisů.

Z té hromady peněz ale firmě zůstane jen tenká vrstva. Provozní zisk, tedy to, co zbude po zaplacení zboží, mezd, nájmů, energií a opotřebení prodejen, dosáhl 1,7 mld. Kč. Provozní marže tak vyšla na 2,6 %. Jinými slovy: z každé koruny, kterou zákazník nechá u pokladny, zůstane řetězci po zaplacení provozu jen malý zlomek.

A ten zlomek se meziročně skoro nepohnul. Provozní zisk v roce 2024 činil 1,7 mld. Kč, v roce 2025 byl vyšší o 29,6 mil. Kč, tedy o 1,8 %. Tržby přitom rostou dlouhodobě: v roce 2023 dosáhly 55,4 mld. Kč. Penny prodává víc, ale zisk z provozu stojí prakticky na místě.

Proti oboru to na první pohled vypadá špatně. Medián provozní marže 3 srovnatelných firem je 10,2 % a Penny za ním zaostává o 7,6 p. b. Kdo by se zastavil tady, řekl by, že velký diskont hospodaří hůř než konkurence. Jenže medián tvoří firmy s úplně jiným měřítkem. TRUMF International utržil 484 mil. Kč s marží 10,2 %, Chocolaterie Chapeau měla tržby 27,0 mil. Kč a marži 11,0 %. Malá firma s vlastním výrobkem a úzkým okruhem zákazníků si může dovolit jinou cenovou politiku než řetězec, který soutěží o každý košík.

Nejbližším soupeřem v tomto srovnání je ostravská Hruška, síť prodejen potravin hlavně na Moravě. Ta utržila 7,6 mld. Kč a provozní zisk 111 mil. Kč, tedy marži 1,4 %. Tady se obraz otáčí: Penny si ze stejného druhu byznysu nechává víc než regionální řetězec, který také prodává potraviny každý den. Srovnání s mediánem tedy říká hlavně to, že maloobchod s potravinami je obor tenkých marží, ne že by Penny ve svém oboru zaostával.

Proč diskont žije z objemu, ne z marže

Model diskontu je jednoduchý na popis a těžký na provedení. Prodejna má užší sortiment, víc vlastních značek a méně obsluhy. Ceny se drží nízko, protože právě kvůli nim zákazník přijede. Firma pak nevydělává na tom, že by na jednom rohlíku měla velkou přirážku, ale na tom, že prodá obrovské množství zboží přes relativně levný provoz.

Nájem, energie, chlazení a lidé na směně stojí skoro stejně, ať prodejnou projde v úterý dopoledne málo zákazníků, nebo v pátek odpoledne plno. Každá koruna tržeb navíc tak pomáhá rozpustit náklady, které by firma platila tak jako tak. Proto řetězce bojují o objem a proto je pro ně nebezpečné, když tržby rostou a zisk ne. Znamená to, že náklady rostou zhruba stejně rychle jako prodej.

Část odpovědi, kde se zisk ztrácí, ukazují odpisy. To je účetní vyjádření toho, jak se opotřebovávají prodejny, regály, chladicí boxy a pokladny. V roce 2024 činily 624 mil. Kč, v roce 2025 už 768 mil. Kč. Firma má tedy víc majetku, který stárne, a to obvykle znamená investice do nových nebo přestavěných prodejen. Závěrka nerozepisuje, kolik peněz šlo do nových poboček a kolik do modernizace těch stávajících.

Dobře to ukazuje EBITDA, tedy provozní zisk před odpisy. Ta vzrostla z 2,3 mld. Kč na 2,5 mld. Kč, o 7,6 %. Před započtením opotřebení majetku tak Penny vydělával znatelně víc než rok předtím. Po odpisech z toho růstu zbyla jen malá část. Marže EBITDA za rok 2025 vyšla na 3,8 %. Obchod sám o sobě tedy přidává, ale investice do prodejen zatím ten přírůstek spolykají.

Podobnou stopu nese hotovost. Na účtech měla firma na konci roku 2025 427 mil. Kč proti 617 mil. Kč o rok dříve, ubylo tedy 190 mil. Kč, neboli 30,8 %. U řetězce s takovým obratem to není důvod k panice: zákazníci platí hned u pokladny a dodavatelé obvykle s odstupem, takže peníze se v obchodě točí rychle. Celkový majetek firmy činil 10,0 mld. Kč, tržby ho tedy několikanásobně přesahují. Přesto bych sledoval, jestli úbytek hotovosti jde ruku v ruce s investicemi, nebo jestli odtéká jinam.

Co z toho plyne u pokladny a pro každého obchodníka

Pro zákazníky je tenká marže dvojsečná zpráva. Na jedné straně potvrzuje, že nízké ceny v diskontu nejsou jen reklama: řetězec si na každém nákupu opravdu nechává málo. Na druhé straně to znamená, že Penny nemá kam uhnout. Když podraží energie, mzdy nebo nákupní ceny zboží, firma s maržemi tohoto typu nemůže dlouho zdražení odolávat. Cenová válka s ostatními diskonty se tak platí přímo z provozního zisku, ne z nějaké tlusté rezervy.

Pro trh je to připomínka, jak vypadá maloobchod s potravinami v Česku zevnitř. Rozhoduje měřítko. Řetězec s obratem v desítkách miliard si s tenkou marží vydělá absolutně velké peníze, regionální síť s menším obratem a ještě tenčí marží má prostor mnohem užší. Hruška se s maržemi pod úrovní Penny pohybuje na hraně, kde jeden špatný rok může smazat zisk celý.

Kdo podniká v oboru s nízkými maržemi, ať si postaví vedle sebe dvě čísla za poslední roky: zisk před odpisy a provozní zisk. Když první roste a druhé stojí, peníze se neztrácejí v obchodě, ale v investicích. Pak je potřeba vědět, za kolik let se nová prodejna, stroj nebo sklad zaplatí, protože odpisy budou ukrajovat ze zisku ještě dlouho.

Penny Market není firma, která by zaostávala za oborem. Je to firma, která dělá diskont tak, jak se dělá: obrovský objem, malá přirážka a peníze vložené zpátky do prodejen. Otázkou příštích let není marže na jedné koruně, ale to, jestli se investice do poboček vrátí dřív, než zisk sežerou odpisy.