Petrof spálil na provozu skoro polovinu toho, co za klavíry utržil

Tržby o čtvrtinu dolů, ztráta hlouběji

Tržby dolů o 24,0 %, provozní ztráta hlouběji, provozní marže −43,8 % proti mediánu 4,9 % u srovnatelných firem. Tak vypadal rok 2025 u výrobce, jehož jméno zná každý, kdo chodil do lidušky na klavír. Hradecký Petrof staví pianina a koncertní křídla a jeho logo nad klávesami patří k nejznámějším českým značkám. Čísla jsou z individuální závěrky samotné společnosti podle českých účetních předpisů, v korunách, za kalendářní rok.

Tržby klesly na 124 mil. Kč z 163 mil. Kč o rok dříve. Provozní výsledek hospodaření, tedy to, co firmě zbude z prodeje nástrojů po zaplacení materiálu, mezd, energií a chodu továrny, skončil ve ztrátě 54,4 mil. Kč. V roce 2024 to byla ztráta 44,8 mil. Kč. Petrof tedy prodělával už předtím, teď prodělává víc a z menšího koláče.

Provozní marže se za jediný rok zhoršila o 16,4 p. b., z −27,5 % na −43,8 %. Řečeno obyčejně: na provozu firma prodělala skoro polovinu toho, co za nástroje utržila.

Jak velká je to díra, ukáže srovnání se skupinou 6 českých firem z výroby a služeb: zbrojař EXCALIBUR ARMY, kladenská LEGO Production, Pivovar Strakonice, Grand Hotel Zvon, jazyková agentura Skřivánek a e-shop Bezvavlasy. Nejsou to výrobci klavírů, jsou to měřítko toho, kolik si běžná česká firma z tržeb nechá. Jejich medián provozní marže byl v roce 2025 4,9 % a Petrof za ním zaostává o 48,7 p. b. I nejslabší ze skupiny zůstaly nad nulou: Bezvavlasy s marží 0,1 % a strakonický pivovar s 0,7 %. Klavírka je v té společnosti jediná, kdo hraje v mollu.

Výpadek tržeb, který náklady neunesly

Výroba klavíru je řemeslo s dlouhým dechem. Dřevo na rezonanční desku se suší roky, nástroj projde rukama truhlářů, ladičů a intonérů a hala v Hradci Králové se musí vytápět a udržovat, ať se v ní staví nástrojů hodně, nebo málo. Taková firma má vysoké fixní náklady, tedy náklady, které se s objemem prodeje skoro nehýbou.

Právě to ukazuje aritmetika roku 2025. Tržby se meziročně snížily o 39,1 mil. Kč, provozní výsledek se ale zhoršil jen o 9,6 mil. Kč. Náklady tedy klesly zhruba o rozdíl obou čísel: většinu výpadku tržeb firma vyrovnala tím, že méně utratila za materiál, práci a provoz. Zbytek, 9,6 mil. Kč, byl ta část nákladů, která na menší prodej nezareagovala, a propadl rovnou do ztráty. Petrof šetřil, jen ne tak rychle, jak mu ubývaly tržby.

Nejde přitom o účetní stopu velkých investic. Odpisy, tedy postupné promítání ceny strojů a budov do nákladů, zůstaly prakticky stejné: 9,1 mil. Kč v roce 2025 proti 9,2 mil. Kč o rok dříve. Provozní výsledek před odpisy, známý jako EBITDA, byl −45,2 mil. Kč po −35,6 mil. Kč v roce 2024. Ztrátu nedělají nové linky, ale běžný chod výroby, který se z prodeje nástrojů nezaplatí.

Slabá marže obvykle znamená nižší ceny, dražší výrobu jednoho kusu, méně výnosnou skladbu prodeje (víc pianin, méně koncertních křídel), nebo méně prodaných kusů na stejně velkou továrnu. Rozhodlo by jediné číslo: kolik nástrojů firma prodala a za jakou průměrnou cenu. Rok 2025 ale jasně ukazuje aspoň to, že velká část nákladů je pevná.

Pod provozní čarou vypadá rok klidněji. Čistá ztráta byla 44,1 mil. Kč, skoro stejná jako o rok dříve, kdy činila 44,2 mil. Kč; rozdíl dělá jen 73,0 tis. Kč. Čistá ztráta je menší než provozní, takže finanční a daňové položky v roce 2025 výsledek změkčily. Výsledovka firmy v hlavních řádcích neříká, která z nich to byla. Úroky ve výši 1,9 mil. Kč jsou proti ztrátě drobné. Firma, která na provozu prodělává, je ale platí z rezerv, z úvěrů nebo z peněz vlastníků, ne z toho, co vydělá.

Zmenšuje se i rozvaha. Celková aktiva, tedy všechno, co firma vlastní, od budov po zásoby dřeva a rozestavěné nástroje, klesla na 404 mil. Kč z 465 mil. Kč. Auditor vydal k závěrce za rok 2025 výrok bez výhrad. Čísla nejsou sporná, jen nepříjemná.

Co si z klavírky vzít do vlastní firmy

Kdo vede firmu s velkou dílnou a stálým týmem, ať udělá to, co Petrofu ukázala závěrka. Rozepíše nákladové řádky na korunu tržeb a postaví je vedle firem podobné velikosti a oboru: kde dává za materiál, práci nebo provoz víc než ostatní. Pak si ověří, jestli jeho ceny v posledních letech držely krok s konkurencí. A nakonec spočítá, o kolik se mu zhorší provozní výsledek, když tržby klesnou o citelnou část, a kolik nákladů v takovém roce opravdu umí omezit. U Petrofu výpadek tržeb ukázal, že velká část nákladů na prodej nereaguje. Kdo to ví dopředu, rozhoduje o velikosti firmy dřív, než ho k tomu donutí závěrka.

Vedení Petrofu na totéž odpovídá restrukturalizací. Budoucnost má stát na dokončené přestavbě, efektivnější výrobní kapacitě a na bonitních institucionálních zákaznících, tedy na hudebních školách, konzervatořích a sálech, které zaplatí. Firma chce dál rozvíjet zahraniční trhy a posilovat tam, kde ji vnímají jako kvalitní značku. Menší aktiva a slova o efektivnější kapacitě míří stejným směrem: továrna postavená na větší objem, než prodává, se zmenšuje.

Pro konzervatoře a koncertní sály je to spíš dobrá zpráva, výrobce o ně bude stát. Pro obchodníky s nástroji a menší zákazníky to může znamenat přísnější podmínky. A pro české řemeslo je to připomínka, že slavné jméno samo marži nevyrobí. Klavír je nákup na desítky let, nikdo ho nemění každou sezónu, a výrobce proto musí unést i roky, kdy se objednávky ztenčí.

Nepřeceňoval bych meziročně stabilní čistou ztrátu, změkčily ji položky mimo výrobu. Sledoval bych provozní marži, protože ta řekne, jestli přestavba zabrala. Petrof má značku, kterou mu konkurence může závidět, a dílnu, která se z prodeje klavírů zatím neuživí.