Stačilo prodat o kousek méně a Kofole zmizelo 92,1 mil. Kč provozního zisku

Tržby o kousek níž, zisk o patro níž

Kofolu zná v Česku skoro každý: tmavou limonádu z točené pípy na koupališti, lahev v regálu supermarketu, plechovku na benzince. Krnovská Kofola a.s. utržila v roce 2025 4,8 mld. Kč, o 6,4 % méně než rok předtím. Provozní zisk ale klesl o 19,1 % na 389 mil. Kč. Malé zakolísání prodeje se v zisku proměnilo v citelnou ránu.

V korunách to vypadá takto. Tržby se snížily z 5,2 mld. Kč o 329 mil. Kč. Provozní zisk, tedy to, co firmě zůstane z prodeje po zaplacení surovin, obalů, lidí, dopravy a odpisů strojů, spadl z 482 mil. Kč o 92,1 mil. Kč. Výpadek tržeb byl vůči celému obratu drobný. Výpadek zisku vůči celému zisku drobný nebyl.

Stejným směrem šel i čistý zisk. Klesl o 17,5 % na 300 mil. Kč z 363 mil. Kč o rok dříve. Provozní marže, tedy podíl provozního zisku na tržbách, se snížila z 9,3 % na 8,1 %, o 1,3 p. b. Čistá marže klesla z 7,0 % na 6,2 %. Čísla se týkají samotné krnovské společnosti podle českých účetních předpisů, v korunách a za kalendářní rok. Z každé koruny, kterou lidé za Kofolu zaplatili, si firma nechala méně než rok předtím.

Stroje a kamiony se platí i v horším roce

Výroba limonád stojí na drahém a stálém zázemí. Plnicí linky, sklady, flotila kamionů, chladicí boxy u hospod a reklama na značku stojí zhruba stejně, ať se prodá víc lahví, nebo méně. Když tržby klesnou, většina těchto nákladů zůstane. Celý výpadek pak dopadne na zisk, který je proti tržbám malý, a v procentech se proto zvětší.

Tomu se říká provozní páka. Kofola ji v roce 2025 ukázala v čisté podobě: na pokles tržeb o 6,4 % odpověděl provozní zisk poklesem o 19,1 %. Poměr těch dvou procent říká, jak moc je zisk citlivý na prodej. U Kofoly vychází tak, že každé procento ztracených tržeb sebralo z provozního zisku podstatně víc než jedno procento. V dobrých letech stejný mechanismus funguje opačně a každá lahev navíc přidá do zisku víc, než kolik přidá do obratu.

Část poklesu má ale jiný původ než slabší prodej. Odpisy, tedy postupně rozpouštěná cena strojů a budov, vzrostly z 142 mil. Kč na 152 mil. Kč. Zisk před odpisy (EBITDA) proto klesl mírněji než provozní zisk: o 13,3 % na 541 mil. Kč. Marže EBITDA se snížila z 12,1 % na 11,2 %, tedy o 0,9 p. b., zatímco provozní marže o 1,3 p. b. Rozdíl mezi oběma poklesy padá na vrub dražších odpisů. Zbytek je čistá provozní páka: méně prodaných lahví při podobných stálých nákladech.

Rozvaha k tomu přidává jednu věc. Aktiva firmy vzrostla z 2,4 mld. Kč na 2,6 mld. Kč, takže Kofola pracovala s větším majetkem, který zatím víc tržeb nepřinesl. Jestli šlo o méně prodaných litrů, nebo o nižší ceny vyjednané s řetězci, ukáže až průměrná cena za litr a prodané objemy.

I po horším roce si přitom Kofola z tržeb nechává slušný díl: její provozní marže leží o 1,6 p. b. nad mediánem 6,5 %, který vychází ze vzorku 7 českých firem z velmi různých oborů. Problém tedy není v tom, že by limonáda přestala vydělávat. Problém je v tom, jak ostře její zisk reaguje na každou neprodanou lahev.

Proč se tomu u nápojů těžko utíká

Výrobce limonád nemůže linku na půl roku vypnout a kamiony nechat stát. Sezóna se rozhoduje počasím, koupalištěm, festivaly a tím, kolik lidí si v létě sedne na zahrádku. Zázemí ale musí být připravené na plnou sezónu, i když nakonec nepřijde. Proto mají nápojové firmy stálé náklady vysoko a zisk podobně rozkolísaný, jako byl ten Kofolin v roce 2025.

K tomu přistupují obchodní řetězce. Regál v supermarketu je pro značku hlavní výloha a řetězec si za ni řekne cenou, akcemi i poplatky. Když výrobce potřebuje udržet objem, často přistoupí na nižší cenu. Tržby se tak drží, marže ne. Když na ni nepřistoupí, ztratí objem. V obou případech zaplatí zisk.

Rostoucí odpisy pak ukazují, že firma v minulých letech investovala. Takové investice se vyplatí ve chvíli, kdy linky jedou naplno. V roce, kdy se prodá méně, se nová technika stane dalším stálým nákladem, který se musí zaplatit z menšího obratu.

Co to znamená u regálu a ve vlastní firmě

Pro zákazníky z toho plyne jednoduchá věc. Firma s vysokými stálými náklady potřebuje objem. Když tržby klesají, má dvě cesty: zvednout ceny, nebo tlačit prodej akcemi a slevami. Obojí se nakonec objeví v regálu. Kdo bude v příštích měsících sledovat cenovky Kofoly v obchodě a na benzince, uvidí, kterou cestou se vydala.

Pro obchodní řetězce a hospody je to signál, že výrobce bude chtít prodávat víc a bude ochoten za to něco nabídnout: lepší podmínky, víc chladicích boxů, víc akcí. Značka, kterou lidé znají od dětství, si silnou vyjednávací pozici drží, ale i ona musí plnit linky.

Kdo podniká v oboru se stroji, sklady nebo flotilou, ať si ve vlastních číslech spočítá jedno: procentní změnu provozního zisku vydělí procentní změnou tržeb za poslední roky. Čím vyšší poměr vyjde, tím víc firma sází na to, že prodej nepoleví, a tím rychleji se dobrý rok změní ve špatný. U Kofoly ten poměr v roce 2025 ukázal, že zisk je mnohem křehčí než tržby.

Sledoval bych dvě věci. Jestli se tržby v dalším roce vrátí, protože pak páka zafunguje opačným směrem a zisk poroste rychleji než prodej. A jestli větší majetek a vyšší odpisy přinesou objemy, pro které byly postavené.

Kofola zůstává zisková firma se slušnou marží. Rok 2025 ale ukázal, že limonáda, kterou si lidé kupují ze zvyku, nedělá zvykem i zisk: stačilo prodat o kousek méně a z provozního zisku zmizelo 92,1 mil. Kč.