Pivovaru v Chříči polykají zisk jeho vlastní kotle

Plné sudy, tenká marže

Pivovar Chříč je malý pivovar v obci Chříč na Plzeňsku. Vaří pivo, které se pije hlavně v okolí, a patří k vlně menších českých pivovarů, které sázejí na místní značku místo velkého objemu. Rok 2025 pro něj byl na první pohled rokem jako z reklamy: tržby vzrostly o 49,9 % na 26,2 mil. Kč. O rok dříve činily 17,5 mil. Kč. Všechna čísla se týkají samotné firmy, v korunách, za kalendářní rok podle českých účetních předpisů.

Z toho, co pivovar prodal, mu ale v provozu zůstalo velmi málo. Provozní zisk, tedy výsledek před úroky a daněmi, dosáhl 492 tis. Kč. Provozní marže, podíl tohoto zisku na tržbách, tak činila 1,9 %. Jinak řečeno: z každé stokoruny, kterou pivovar za pivo utržil, mu po zaplacení surovin, lidí, energie a opotřebení zařízení zbylo pár korun.

Vedle srovnatelných firem to vynikne. Medián provozní marže 3 firem ze stejného oboru byl ve stejném roce 14,0 %. Pivovar Chříč za ním zaostává o 12,2 p. b. Nejbližší soused ve srovnání, Pivovar Falkenštejn, utržil 39,1 mil. Kč a provozně vydělal 5,5 mil. Kč, což odpovídá marži 14,0 %. Z tržeb, které nejsou o tolik větší, si tedy nechává výrazně víc.

Vedle Falkenštejna stojí ve srovnání i FRUITISIMO GROUP s marží 22,8 % a Dobrá čajovna s marží 3,7 %, tedy firmy, které nevaří pivo, ale prodávají nápoje a občerstvení. Ani s nejslabší z nich, s čajovnou, ale Chříč nedrží krok. Mezera je tak velká, že ji rozdíly mezi obory samy nevysvětlí.

Kam mizí peníze: do kotlů a budov

U malého pivovaru se tenká marže obvykle rodí jedním ze čtyř způsobů. Pivo se prodává levně, výroba jednoho litru stojí víc, prodává se méně výnosná část sortimentu, nebo firma právě splácí investici, kterou konkurence už má za sebou. Čísla pivovaru ukazují nejvýrazněji na tu poslední cestu.

Klíčem je provozní zisk před odpisy, který se označuje EBITDA. Odpisy jsou účetní vyjádření toho, jak se postupně opotřebovává majetek: varna, tanky, stáčecí linka, budova. Hotovost za ně odešla v minulosti, do nákladů se ale rozpouštějí rok po roku. Před odpisy vydělal pivovar v roce 2025 4,2 mil. Kč, což odpovídá marži 16,0 %. Odpisy přitom činily 3,7 mil. Kč. Spolkly tedy naprostou většinu toho, co provoz vydělal, a na provozní zisk zbyl jen zbytek.

To zapadá do obrazu firmy, která má na tak malý obrat hodně majetku. Aktiva pivovaru dosahovala na konci roku 29,7 mil. Kč, tedy víc, než kolik za celý rok utržil. O rok dříve to bylo 29,3 mil. Kč. Pivovar stojí na drahém zařízení a budovách a jejich opotřebení ho každý rok stojí zhruba stejnou částku: v roce 2024 činily odpisy 3,5 mil. Kč. Tenhle náklad se s tím, kolik piva se uvaří, nehýbe.

Právě proto loňský skok v tržbách tolik zvedl provozní zisk. Ten vzrostl o 335,4 %, tedy 6,72× rychleji než tržby. Když velkou část nákladů tvoří položky, které se s prodejem nemění, každá koruna tržeb navíc z velké části doputuje až do zisku. Provozní marže se díky tomu zlepšila o 1,2 p. b., z původních 0,6 %.

Má to ovšem háček. Marže před odpisy se ve stejném roce zhoršila o 4,6 p. b., z 20,6 % na 16,0 %. Provoz sám o sobě tedy na každé prodané koruně vydělával méně než rok předtím. Suroviny, energie, mzdy nebo distribuce rostly rychleji, než by odpovídalo tržbám. Náklady podle odběratelů ani podle druhu piva závěrka pivovaru nerozepisuje; mezi levnějším prodejem do obchodů, dražším sladem a novými lidmi u varny by rozhodl podíl spotřeby materiálu a mezd na tržbách. Lepší provozní marže tak nepřišla z výnosnějšího prodeje piva, ale z toho, že se pevné odpisy rozprostřely do většího objemu.

Pivovaru v Chříči tedy z tržeb zůstává málo hlavně proto, že platí za majetek, který na svou velikost potřebuje. Srovnatelné firmy buď tolik majetku nemají, nebo ho už mají z velké části odepsaný.

Co to znamená pro malý pivovar i pro jeho štamgasty

Pro lidi, kteří chříčské pivo pijí, je to dobrá i horší zpráva zároveň. Dobrá proto, že poptávka roste a pivovar dokáže prodat výrazně víc. Horší proto, že tenká marže nechává málo prostoru pro chyby. Když zdraží slad nebo energie, firma s provozní marží 1,9 % nemá z čeho ubrat. Zbývá jí zvednout cenu půllitru, nebo vydělávat ještě méně.

Stejná páka, která loni zisk vytáhla nahoru, funguje i opačně. Pokud by tržby klesly, odpisy zůstanou a provozní zisk by se mohl rychle propadnout do ztráty. U pivovaru, který žije z místních hospod a sezónních akcí, není takový výkyv nic neobvyklého. Deštivé léto nebo zavřená hospoda v sousední vsi se tu projeví rychleji než u firmy s tlustším polštářem.

Je v tom i širší příběh českého pivovarnictví. Malé pivovary vyrostly na touze lidí pít něco místního, ale jejich ekonomika je neúprosná: varnu, tanky a budovu musí zaplatit stejně jako velký pivovar, jen je rozpouštějí do mnohem menšího objemu. Kdo prodá málo, tomu odpisy sežerou zisk. Kdo prodá víc, tomu se marže rychle zlepší. Pivovar Chříč stojí přesně na hraně, kde o výsledku rozhoduje každý další sud.

Kdo podniká v oboru s drahým zařízením, ať si položí vedle sebe provozní zisk a odpisy a spočítá, jaký podíl provozního výdělku spolknou. Pak ať si ověří, jestli roste i marže před odpisy. Když se zlepšuje jen ta po odpisech, firma nevydělává lépe, jen se rozjíždí do objemu, který její majetek unese.

Pivovar v Chříči loni ukázal, že pivo prodat umí. Teď musí ukázat, že na něm umí i vydělat, a to se pozná podle marže před odpisy, ne podle tržeb. Dokud se ta zhoršuje, roste pivovar hlavně do vlastních kotlů.