Jak menší prodej spolkl Únětickému pivovaru velký kus provozního zisku

O něco méně piva, o hodně méně zisku

Únětické pivo zná každý, kdo chodí do pražských hospod. Nefiltrovaný ležák z obce za severním okrajem Prahy se stal jednou z nejznámějších značek menších českých pivovarů. Rok 2025 ale ukázal, jak citlivě takový pivovar reaguje na slabší prodej. Tržby klesly o 6,0 % na 76,2 mil. Kč. Provozní zisk, tedy to, co pivovaru zbude z vaření a prodeje piva před úroky a daněmi, se ale propadl o 42,5 % na 11,1 mil. Kč. O rok dříve činil 19,3 mil. Kč.

Čísla se týkají samotné akciové společnosti, jsou v korunách podle českých účetních předpisů a za kalendářní roky.

Zlom je v absolutních částkách. Tržby se snížily o 4,9 mil. Kč. Provozní zisk přišel o 8,2 mil. Kč. Pivovar tedy ztratil na zisku víc peněz, než o kolik méně utržil. Kdyby se náklady pohybovaly spolu s prodejem, nic takového by se stát nemohlo. Náklady ale nejenže neklesly, ještě vzrostly.

Na marži je to vidět ještě lépe. Provozní marže, podíl provozního zisku na tržbách, klesla o 9,2 p. b. na 14,6 %. Ještě v roce 2024 držela 23,8 %. Z každé stokoruny tržeb tak pivovaru v provozu zůstalo zhruba o devět korun méně.

Aby to nevypadalo dramatičtěji, než to je: pivovar zůstal v solidním zisku. Čistý zisk za rok 2025 dosáhl 8,8 mil. Kč, čistá marže 11,6 %. Pro výrobce potravin to není špatné číslo. Problém není v tom, kde pivovar skončil, ale jak rychle se tam dostal.

Varna stojí stejně, ať se točí víc, nebo méně

Malý pivovar má většinu nákladů pevně danou. Varna, ležácké tanky, stáčírna, sládci, údržba, energie na chlazení. To všechno běží, i když se prodá o pár tanků méně. Když tržby rostou, každý litr navíc nese vysokou marži, protože náklady na provoz už jsou zaplacené. Když tržby klesnou, funguje to opačně: stejné náklady se rozpočítávají do menšího objemu a zisk se tenčí rychleji než prodej. Ekonomové tomu říkají provozní páka.

U Únětického pivovaru se to stalo učebnicově. Pokles tržeb byl mírný, propad zisku hluboký.

Část rozdílu vysvětlují odpisy, tedy postupné promítání ceny strojů a budov do nákladů. Vzrostly z 11,8 mil. Kč na 12,9 mil. Kč. To ale celý propad nevysvětluje. Ukazatel EBITDA, provozní zisk před odpisy, klesl o 7,1 mil. Kč na 24,0 mil. Kč, tedy o 22,9 %. Jeho marže se zúžila o 6,9 p. b. na 31,4 %. Většina propadu tedy vznikla ještě před odpisy, v běžných nákladech na vaření, prodej a lidi.

Závěrka v těchto číslech nerozepisuje, zda víc stály suroviny, energie, nebo mzdy. Pro výklad by rozhodl jediný údaj: výkonová spotřeba a osobní náklady za oba roky vedle sebe. Obecný obrázek ale sedí na celý obor. Slad, chmel, obaly i práce v posledních letech zdražovaly a malý pivovar nemá vyjednávací sílu velké skupiny, aby zdražení přenesl na odběratele.

Srovnání s dřívějšími roky přidává ještě jeden detail. V roce 2023 měl pivovar tržby 75,2 mil. Kč, v roce 2024 vyskočily na 81,1 mil. Kč a v roce 2025 se vrátily na 76,2 mil. Kč. Rok 2025 tedy není propad do neznáma, spíš návrat zpátky k úrovni z předloňska. Jenže náklady se k té úrovni nevrátily. Firma zřejmě narostla na silnější rok a se slabším si nevěděla rady tak rychle, jak se změnil prodej.

Rozvaha se mezitím zmenšila. Celková aktiva klesla ze 100 mil. Kč na 87,5 mil. Kč. Na konci roku 2024 měl pivovar na účtech 28,0 mil. Kč, takže polštář pro slabší rok existoval.

Vlastní výčep jako odpověď na hospodský trh

Do příběhu vstupuje nová dceřiná společnost Únětický výčep s.r.o., kterou pivovar ve své skupině drží. Název napovídá směr: pivovar, který dosud žil hlavně z toho, kolik piva mu odeberou cizí hospody, se pouští blíž k místu, kde se pivo pije.

Dává to logiku. Kdo prodává sudy hostinským, dostane za litr velkoobchodní cenu. Kdo pivo načepuje sám, inkasuje celou cenu půllitru. Vlastní výčep zároveň chrání značku a dává pivovaru přímý kontakt se štamgasty. Má to ale druhou stranu. Hospoda přidává další pevné náklady: nájem, obsluhu, vybavení. Tedy přesně ten typ nákladů, který pivovaru v roce 2025 ukrojil zisk. Výsledky nové firmy se navíc v individuální závěrce pivovaru neobjeví celé, ukážou se až ve vlastních výkazech výčepu.

Co z toho plyne pro pivaře i pro podnikatele

Pro lidi, kteří si Únětické objednávají, je to vysvětlení, proč malé pivovary tak úporně hlídají ceny a proč každé zdražení půllitru bolí obě strany pípy. Pivovar s vysokými pevnými náklady potřebuje objem. Když objem nepřijde, nezbývá mu než zdražit, šetřit, nebo prodávat sám a dráž. Únětický pivovar, zdá se, zkouší tu poslední cestu.

Pro trh je to širší signál. Menší pivovary vyrostly na lidech, kteří chtěli pít něco jiného než velké značky. Rok 2025 ukazuje, že i oblíbená značka narazí, když se hospodám přestane dařit a náklady jdou nahoru. Marže, které na papíře vypadají pohodlně, se v takovém prostředí dokážou za jediný rok výrazně zúžit.

Kdo podniká v oboru s drahým vybavením a stálým personálem, ať si ve vlastních číslech spočítá jednu věc: o kolik se mu změní provozní zisk, když tržby klesnou o pár procent. Pokud vyjde číslo mnohonásobně vyšší než samotný pokles prodeje, má firmu s velkou provozní pákou. V dobrých letech je to dar, ve slabších dluh.

Únětický pivovar zůstal ziskový a z provozu dál vydělává slušné peníze. Rok 2025 ale ukázal, jak úzký je prostor mezi dobrým rokem a průměrným. Sledoval bych hlavně to, jestli vlastní výčep přinese víc korun z každého půllitru, než kolik přidá pevných nákladů. Jinak si pivovar páku jen prodlouží.