Americkému Learu nese prešovská továrna provozní marži jen 1,2 %

Víc zakázek, méně zisku

Lear Corporation Seating Slovakia s.r.o. z Prešova je slovenská dceřiná firma amerického koncernu Lear, který dodává automobilkám sedačky a elektrické rozvody. V roce 2025 zvýšila tržby o 7,0 % na 515 mil. EUR. Provozní zisk jí přitom klesl o 22,9 % na 6,0 mil. EUR. Čísla se týkají samotné slovenské firmy, ne celé skupiny, a kalendářního roku v eurech.

V absolutních číslech to vypadá takhle. Tržeb přibylo 33,8 mil. EUR. Provozního zisku ubylo 22,9 %, tedy 1,8 mil. EUR. Firma tedy vyrobila a prodala víc a z většího objemu si nechala méně. Provozní marže, tedy podíl provozního zisku na tržbách, klesla z 1,6 % na 1,2 %.

Čistý zisk šel stejným směrem. Za rok 2025 činil 3,5 mil. EUR proti 4,0 mil. EUR o rok dříve, což je pokles o 14,0 %. Čistá marže se tím dostala na 0,7 %. Hotovost na účtech se ke konci roku snížila na 6,4 mil. EUR z 8,0 mil. EUR.

Rozpor je prostý. Růst tržeb se obvykle čte jako známka zdraví. Tady ale každé euro tržeb navíc stálo víc, než přineslo, a firma byla na konci roku větší a zároveň méně výnosná.

Odpisy pokles neschovávají, spíš ho zmenšují

Když provozní zisk klesá, první otázka zní, jestli za tím nejsou odpisy, tedy účetní rozpouštění ceny strojů a budov do nákladů. Nová linka nebo nová hala umí provozní zisk srazit, aniž by se cokoli zhoršilo v samotné výrobě.

U prešovského Learu je to naopak. Odpisy klesly z 14,7 mil. EUR na 13,2 mil. EUR. Pokud provozní zisk očistíme o odpisy, dostaneme EBITDA, hrubý ukazatel toho, co vydělává samotný provoz. Ta klesla z 22,5 mil. EUR na 19,2 mil. EUR, tedy o 3,3 mil. EUR. Pokles je v absolutní částce větší než u provozního zisku. Marže EBITDA se snížila z 4,7 % na 3,7 %.

Z toho plyne jedna věc. Náklady samotného provozu, tedy materiál, díly, mzdy, energie a služby, vzrostly za rok víc, než o kolik přibylo tržeb. Nižší odpisy část propadu zmírnily, otočit ho nedokázaly.

Proč se to v automobilovém dodavatelském řetězci děje

Dodavatel automobilek žije z dlouhých kontraktů. Cenu dílu dohodne na celou dobu výroby modelu, často na několik let dopředu. Automobilky si do smluv navíc běžně vyjednávají pravidelné roční slevy, protože čekají, že se výroba časem zefektivní. Tržby tedy rostou hlavně s počtem vyrobených aut, ne s cenou za kus.

Náklady se takovými smlouvami neřídí. Mzdy ve výrobě rostou podle trhu práce, energie podle burzy, ocel, pěny a textilie podle světových cen. Část dražšího materiálu bývá ve smlouvách ošetřená doložkou, která cenu dílu posune. Mzdy a energie takovou ochranu mívají zřídka, nebo se promítnou se zpožděním.

K tomu přistupuje specifikum dceřiných výrobních firem nadnárodních skupin. Jejich marže bývá dlouhodobě nízká a stabilní, protože ceny mezi firmami ve skupině se nastavují tak, aby výrobní závod pokryl náklady a vydělal skromnou přirážku. Provozní marže kolem jednoho až dvou procent tržeb tak u takové firmy sama o sobě není alarmující. Při tak tenkém polštáři ale stačí malý posun v nákladech a zisk se citelně pohne. Tady marže klesla z 1,6 % na 1,2 %, a provozní zisk přitom ztratil skoro čtvrtinu.

Která z příčin u Learu převážila, ukáže teprve rozpis provozních nákladů na spotřebu materiálu, služby a osobní náklady v příloze k závěrce. Pokud rostly hlavně osobní náklady, jde spíš o mzdy, které ceny dílů nedohnaly. Pokud spotřeba materiálu rostla rychleji než tržby, jde o vstupy, které firma nepřenesla na odběratele, nebo o změnu skladby zakázek k dílům s nižší marží.

Závěrka je přitom čistá v tom, co vykazuje. Auditor Ernst & Young Slovakia k ní vydal výrok bez výhrad a firma po konci roku nehlásí žádné události, které by obraz měnily. Pokles zisku tedy není účetní nehoda, ale skutečný výsledek provozu.

Proč tenká marže znamená málo místa pro chybu

Při celkových aktivech 185 mil. EUR a vlastním kapitálu, který na konci roku 2024 činil 51,0 mil. EUR, není čistý zisk 3,5 mil. EUR pro firmu existenční otázkou. Hotovost 6,4 mil. EUR je na velikost tržeb skromná, u dceřiné firmy velké skupiny je to ale běžné: peníze se často spravují centrálně a dcera si je podle potřeby půjčuje od matky.

Riziko je jinde. Firma s provozní marží 1,2 % funguje jako sklenice naplněná po okraj. Každý další rok, ve kterém náklady předběhnou tržby, ukrojí ze zisku nepoměrně velký kus. Kdyby se rok 2025 zopakoval, provozní zisk by se dál tenčil a firma by pracovala stále víc pro odběratele a stále méně pro sebe.

Co si ověřit ve vlastní firmě

Nemusíte vyrábět sedačky, aby se vás to týkalo. Stačí, že máte s odběrateli dohodnuté ceny dopředu a náklady platíte podle aktuálního trhu.

Otevřete si výkaz zisku a ztráty za poslední dva roky. U každého velkého nákladového řádku spočítejte meziroční změnu v procentech: spotřeba materiálu, energie, služby, osobní náklady. Vedle toho napište, o kolik procent vzrostly tržby. Každý řádek, který rostl rychleji než tržby, vám ukusuje z marže. Vyznačte si ho.

Pak vezměte své největší smlouvy s odběrateli a podívejte se, jestli obsahují doložku o úpravě ceny podle nákladů. Zeptejte se finančního ředitele nebo obchodu, kdy jste naposledy cenu skutečně zvedli a o kolik. Pokud jsou mzdy za poslední dva roky výš a ceny vašich výrobků na stejném místě, rozdíl platíte z vlastní marže.

A nakonec si spočítejte EBITDA, tedy provozní zisk plus odpisy, za oba roky. Když v absolutní částce klesá víc než provozní zisk, problém není ve strojích, ale v běžném provozu.

Prešovský Lear v roce 2025 vyrobil víc a vydělal méně. Růst sám o sobě zisk nepřinesl; přinesla by ho teprve cena, která drží krok s náklady.